Těžiště našich potřeb je v pohybu

V uplynulém týdnu se v médiích i na sociálních sítích často mluvilo o dohodě ACTA (Obchodní dohoda proti padělání), která si klade za cíl omezit nelegální šíření autorsky chráněných děl. Vzápětí proti dohodě vzešla, nejen ze strany spotřebitelů, velká vlna kritiky. Dohoda je z mého pohledu jenom jednou částí širokého okruhu témat, které mají jeden společný kořen. ACTA proto představuje vhodnou příležitost pokusit se o zamyšlení na hlubší úrovni. 

Problémy nehmotných produktů

Řada společností, ve kterých je duševní vlastnictví základem jejich produkce, zažívá v současné době velký úpadek. Například producenti hudby, nebo filmů prodají jen zlomek toho, kolik se prodalo kolem roku 1995. Na druhé straně existují firmy, které pracují se stejným druhem produktu, ale přitom zaznamenávají raketové nárusty. 

Tyto protichůdné výsledky vypovídají o tom, že s duševním vlastnictvím a nehmotnými produkty není žádný problém. Zakopaný pes leží v poslání produkčních společností a v reálné hodnotě jejich produktů.

Vlastnit nebo užívat

Nedávno jsem se procházel japonskou částí botanické zahrady v Praze a nad vší tou krásou jsem si posteskl, jak by bylo naplňující takovou zahradu vlastnit. Naštěstí se moje blízká kamarádka zeptala, co by se na mém prožitku změnilo, kdyby mi zahrada patřila. Tedy kromě toho, že bych do jejího nákupu musel investovat nemalou sumu peněz a musel bych jí neustále udržovat v tak dokonalém stavu.

V té chvíli mi došlo, že zahrada je mi k dispozici už teď a na základě smyslového prožitku by její vlastnění nepřineslo nic nového. Navíc mi ihned byly k dispozici všechny další veřejné zahrady, lesy, louky a všechna ta místa, která na planetě jsou. Přijmou vás a nechají spočinout uvnitř nehledě na to, jestli jste vlastník, nebo návštěvník. Les se jednoduše o status vlastníka nezajímá. Stejně tak hudba pronikne do uší a filmy do očí lidem, kteří si ji předtím nezakoupili.

A právě touto změnou prochází v současné chvíli čim dál více lidí. Uvědomují si, že věci hmotného i nehmotného charatkeru jsou služebníkem, nástrojem či prostředkem, ale nikoliv cílem. Takové uvědomění vyživuje potřebu užívat všeho co je otevřené oproti potřebě získávat věci, které jsou za zamčenými dveřmi. Oba přístupy se od sebe značně odlišují a ve vnímání světa způsobují zásadní rozdíl.

POTŘEBA VLASTNIT	POTŘEBA UŽÍVAT
ve středu pozornosti jsou peníze	ve středu pozornosti je člověk
věc je k dispozici jen někomu	věc je k dispozici všem
způsob distribuce je omezený a řízený	způsob distribuce je otevřený a volný
věci jsou cílem	věci jsou prostředkem
věc je třeba chránit	věc je třeba šířit
strach ze ztráty mého majetku	radost ze sdílení něčeho, co patří všem
tvůrcem a příjemcem zisku je subjekt	tvůrcem a příjemcem zisku jsou všichni
příklad: placená encyklopedie	příklad: wikipedia

Těžiště našich potřeb je v pohybu a spolu s ním i způsoby, kterými je uspokojujeme. To má zpětně vliv na hodnotu, výrobu a distribuci produktů. Díky masivnímu rozvoji Internetu jsou navíc nehmotné produkty oblastí, která tento pohyb zrcadlí jako první.

Mediálním magnátům a mamutím producentům se tak rozpadá penězovod, na kterém léta sedí a jediným způsobem jak ho zachovat je tvorba restrikcí, které jsou schvalované zvrchu v podobě dohod, jakými je například ACTA. Je v tom určitá míra násilí, když to lidé nebudou dělat dobrovolně, tak zajistíme, aby to dělali z povinnosti. Jakoby nestačilo, že autorský poplatek je připočten k ceně každého datového nosiče, který si můžete koupit.

O město vedle vymýšlí zaměstnanci Googlu, Applu či Wikipedie, jak by mohli svoje produkty a služby nabídnout většímu počtu lidí zdarma, či za stále dostupnější ceny. iTunes je mimo jiné dobrým příkladem toho, jak lze v dnešní době prodávat hudbu rychlostí myšlenky a přitom za ceny srovnatelné s cenou za přístup do nelegální datové úschovny. Nemluvě o tom, že moderní distribuční kanály nenabízí místo pro zbytečné mezičlánky, které nejsou tvůrcem hodnoty.

Google pro změnu nabízí téměř nepostradatelnou službu všem uživatelům zdarma a přitom našel chytrý model, který mu umožňuje nejen přežít, ale vydělávat astronomické částky. Také velké množství menších firem nám příkladně ukazuje, že probíhající změny jsou spíše příležitostí, ale je třeba chápat kontext, ve kterém se odehrávají a nabízet produkty a služby, které mají reálnou hodnotu pro spotřebitele.

Moc, ale i odpovědnost má v rukou spotřebitel

Nezáleží příliš na tom, jakým způsobem zareagují produkční společnosti, veškerou moc má totiž v rukou spotřebitel. Každá firma i veřejná instituce je vyživována zespodu od svých zákazníků. Pokud se spotřebitelé rozhodnou věnovat svou pozornost a prostředky jinam, tak společnostem jednoduše dojde vláha a odumřou. Díky Internetu navíc spotřebitelé dokážou sjednotit svoje chování a nákupní zvyky a v této jednotě lze dělat velké věci.

Nedělitelnou součástí této moci je také odpovědnost. Uvědomělí spotřebitelé, jakými se postupně stáváme, budou své prostředky posílat společnostem a institucím, které přináší reálnou hodnotu. Některé moderní způsoby prodeje na tuto odpovědnost spotřebitelů přímo poukazují. Například skupina Angels and Airwaves se rozhodla uveřejnit své nové album na Internet zdarma ke stažení. Každý pak mohl dobrovolně zaplatit částku, kterou uznal za vhodnou, pokud se mu hudba líbila.

Existence kapely je pak doslova v našich rukou a je téměř naší povinností za hudbu zaplatit, pokud si přejeme, aby její budoucnost byla zaručená. Existence takových distribučních kanálů je závislá na přítomnosti uvědomělých a vyzrálých spotřebitelů.

A v takovém světě je klíčem ke všem změnám rozvoj nás samých, naší inteligence a vědomí toho, že jsme na určité úrovni nedělitelně provázaní. S tímto vědomím můžeme společně vyrazit za horizont současných možností.