Dechberoucí vliv na cestě, kterou neřídíme

Mám na život vliv? A pokud ano, kam až sahá? Nebo je život předurčený a já tak naprázdno máchám rukama? Kdy mám ještě bojovat a kdy by bylo lepší se vzdát - odevzdat - protože to, co bude následovat je jenom marný boj? Zvlášť v období, kdy věci nejdou podle představ jsme vedeni tohle téma přezkoumávat stále dokola.

Máš dechberoucí vliv, využij ho!

Už jste zažili situaci, kdy vám někdo položil otázku ve správný čas a vás to navždy změnilo? Možná se na vás třeba jenom někdo ve správnou chvíli usmál. Možná jste byli svědkem momentu, kdy jeden člověk druhému prokázal laskavost. Nebo jste se něco nového naučili? Překonali jste strach? Je jedno, jaký uvedu příklad, mohli bychom jmenovat dlouho.

Důležité je, že každý impulz, každá akce, kterou můžeme jako lidé vykonat, dokáže mít zásadní vliv. Takovou optikou není žádných malých kroků. Nic není dost malé na to, aby to nemohlo způsobit změnu u vás či někoho jiného. Tomu říkám zázrak. Často si myslíme, že zázrak musí mít podobu kouzla, jako je to v pohádkách. Zázraky mají všednější podobu, než jsme si představovali. Pokud nedokážeme dát hodnotu drobnostem, lze sílu zázraku lehko přehlédnout.

Když jdete správným směrem, každý milimetr se počítá. O každý milimetr má smysl se rvát. Pravděpodobně proto je řeč Al Pacina ve filmu "Vítězové a Poražení" tolik slavnou. Nemá smysl jí popisovat, pusťte si ji.

Pro vše si nemůžeš dojít. Něco k Tobě musí přijít.

Žijeme ve světě, který je neuvěřitelně komplexní. Všichni se pohybujeme v podmínkách, na které nemáme sebemenší vliv. Bylo by bláznovství myslet si, že dokážeme řídit a korigovat okolnosti světa tak, aby naše zájmy vždycky vyšly. A to navzdory tomu, jak bezednou máme vůli.

Nejlepší obraz, jaký jsem v souvislosti s tímto tématem viděl je obraz plachetnice. Nehledě na to, jestli jste na lodi nováčci či profesionálové, je řada věcí, kterými ovlivňujete rychlost plavby a dokážete vytvořit náskok oproti méně zkušeným posádkám. Od správného nastavení plachet, prací s kormidlem, navigací, strategií... Nehledě na to, jak dlouho se budete učit řídit plachetnici, na jednu věc nikdy nedosáhnete. Na počasí. V tomto směru jsme všichni naprosto odevzdaní předvádět to nejlepší, co umíme, v podmínkách, na které nemáme sebemenší vliv.

Je jedno, jestli těmto podmínkám říkáme Bůh, vyšší moc, osud, karma, nebo prostě jen uznáváme, že tady jsou zájmy dalších lidí a principy přírody. V reálném životě jě někdy těžké odlišit, co ještě spadá do sféry mého vlivu a co už je vně. Proto je schopnost rozlišovat tak cenná.

Co pro Tebe znamená Jeruzalém?
Vůbec nic. Ůplně všechno.

Kdykoliv nám o něco opravdu jde, začneme se podvědomě spojovat s výsledkem. Při snaze dosáhnout cílů se s nimi identifikujeme a začínáme na nich stavět svou hodnotu, ještě než jich dosáhneme. Proto je to takový náraz, když cílů nakonec nedosáhneme. Přijdeme o část sebe sama. Je jedno, jestli jde o vztah, nové auto nebo třeba lepší čas při půlmaratonu. Častou - a pro mě slepou - strategií jak se vyhnout bolesti z neúspěchu je "přestat o cokoliv usilovat." Vzdát to.

Východisko pravděpodobně leží v neulpívání na výsledku. Dát do toho všechno a vzápětí to pustit - odevzdat do rukou vyšší moci. Moje srdce, moje nasazení, moje totálnost je podmínkou, výsledek ale nezaručuje. Nemáme ponětí jak velký vliv dokážeme mít. A nevidíme, jak náš vliv může být bezvýznamný, když za námi nestojí něco vyššího.

Skvělé je to vidět ve filmu "Království nebeské". Vojevůdci obou stran vyjednávají podmínky pro ukončení boje o Jeruzalém. Když se Balian po tvrdých bojích a těžkých ztrátách ptá protivníka Saladina, co pro něj znamená Jeruzalém. Saladin odpovídá: "Vůbec nic. A úplně všechno."

Prokazuje tím svou pokoru. Respektuje vyšší zájem a ví, že nemá vítězství jen ve svých rukách. Neulpívá na výsledku. Přesto se ale bude bít dokud sám nepadne. Dát všechno v boji o něm vypovídá víc než dosáhnout vítězství. Království nebeské je film, který má smysl pouštět si periodicky. Člověk tam odhalí vždy něco nového.

Dal jsi do toho všechno?

Snažím se vyhnout iluzi, že máme nad vším kontrolu. A naopak odmítám připustit, že na svět nemáme žádný vliv. Hledám pozici, ze které mám k obojímu stejně daleko. Abych zjistil, co všechno lze v životě ovlivnit, musím to prostě zkusit. Jít tak daleko, jak jen mě svět pustí. Potom můžu výsledek s klidem pustit. Vím, že jsem se postaral o svou část. "Dát do toho všechno" je proměnlivé v čase. Závisí na schopnostech, osobnosti, zkušenostech, postavení, vůli, podmínkách... Ale jedna otázka zůstává stejná. Upřímnou odpověˇď můžeš dát jen Ty sám sobě. Dal jsi do toho všechno?